Pouť do Švýcarska

Cestovatelské zážitky nám zprostředkovala Jana Machovská

Cesta PÁNĚ.

Ve farní kanceláři žádám o mši za zesnulou kamarádku. Otec vybírá termín mše a jen tak se zeptá, jak bylo v Jablonném. Zmíním se o skvělém panu řidiči. „Ten jede s námi do Švýcarka“. Švýcarsko je krásné odpovídám. Opouštím farní kancelář s termínem mše a jako přihlášený účastník zájezdu do Švýcarska. Nevím kam přesně, s kým ani program zájezdu. Uběhne čas, dostávám do rukou program zájezdu. Bude to bobřík zdatnosti-vysokohorská turistika v 67 letech.

13. srpna

Nadešel den D. Dostávám slovní posilu: “Rodina to bez vás zvládne“. Cesta se dvěma knězi se mění v pouť provázenou SVATÝM RŮŽENCEM. S modlitbou se ukládáme v autobusu k spánku, s modlitbou se probouzíme v Basileji.

14. srpna

Basilej je rušné město na břehu Rýna, založené Římany. Dominantou je gotická katedrála Basler Múnster švýcarské reformované církve. Krásný interiér i stavba, nám katolíkům tu chybí oltář. Je docela zajímavé až zábavné pozorovat místní lidi kolem sebe, po prohlídce nasedáme zpět do autobusu. Murten je dochovalé středověké město, na vás dýchne svou historií a malebností, je tvořeno třemi ulicemi s podloubími. Historií sahá do roku 515. Uličky jsou plné krámků, lidé jsou milí v kontaktu. Odjíždíme a zůstane pěkná vzpomínka na Murten.

Místem ubytování je Jaun s malebným údolím a vodopádem. Po zabydlení většina míří k vodopádu, horská voda osvěží unavené nohy. K večeru se místnost budovy promění v chrám s oltářem a s kyticí polních květů. Poklekáme při večerní modlitbě.

 

15. srpna

VELKÝ MARIÁNSKÝ SVÁTEK pro nás začíná modlitbou a MŠÍ SVATOU. Pak nás čeká snídaně jako od maminky a příprava na túru. Ti zdatní /Vlčáci/ jdou od chaty, já se vezu s ostatními sedačkovou lanovkou. Volným tempem míříme vzhůru, scházíme se všichni u horské chaty, část se vrací zpět, dostávám se do skupiny, co jde dál. Cesta je náročnější, zahajuji bobříka zdatnosti. Postupně se mezi nás mísí skupinky místních obyvatel. Přidávám se k jedné, mluví francouzsky, jsou přátelští a jdeme spolu část cesty. Konec trasy již beru z rezerv, cesta k lanovce míří prudce nahoru, je plná kořenů a kamení. Dochází mě a dál doprovází anděl v sukni, krmí mě lesními jahodami, až se dosoukám k lanovce. Děkujeme Pánu, přinesl nám krásné počasí a všichni zdárně dorazili do chaty. Zazní večerní modlitba. Duše je nakrmena, tělo dostává slavnostní večeři, skupina se stmeluje ve večerním povídání a postupně se ukládáme k spánku.

16. srpna

Pán nás budí sluncem. Mši svatou končíme prosbou o požehnání, před cestou dostáváme bohatou snídani od paní kuchařky, servírovanou panem Pavlem D. s laskavostí a péčí jeho vlastní. Odjíždíme do Lausanne. Dominantou Lausanne je gotická katedrála Notre dame – slouží reformované církvi. Upoutá portál, roseta s raně gotickými vitrážemi, renesanční křtitelnice. Dostáváme se k Olympijskému muzeu, mezi sochami slavných sportovců nacházíme Emila Zátopka. Většina si vyzkouší běžeckou trať, laťka pro skok o tyči je pro nás někde „v oblacích“. Scházíme se u Ženevského jezera a pokračujeme do Montreux.

Montreux je lázeňské město na břehu Ženevského jezera, město festivalů, oblíbené místo celebrit. Zde měla nahrávací studio skupina Queen /nyní muzeum skupiny Qeen/, před muzeem na břehu jezera je umístěna socha Freddieho Mercuryho v životní velikosti od české sochařky Ireny Sedlecké. Shlukneme se kolem sochy jako mravenci, necháme se kropit a polévat vlnami jezera. Promenádu končíme skvělou zmrzlinou.

Vevey je součástí švýcarské riviéry. Lázeňské město s tradicí potravinářství a gastronomie, symbolem je socha vidličky umístěná ve vodě jezera. Město je místem úmrtí Charlese Chaplina, nachází se zde jeho muzeum a socha na břehu jezera. Míjíme pravoslavný kostel Sv. Barbory a vracíme se k autobusu.

Hrad Chyllon ze 13. století, dříve reprezentační sídlo Savojských hrabat, přechodně sloužil i jako vězení. Vykoupeme nohy, nakrmíme vrabce a jede se zpět. Poděkujeme při večerní modlitbě za proběhlý den, následuje skvělá večeře s obsluhou v podobě pana Pavla, jsme skupina poutníků, kde vládne přátelství, pohoda, vzájemná pomoc a porozumění.

17. srpna

Budí nás mlhavé ráno, při MŠI SVATÉ se pomodlíme za požehnání na cestu. Čeká nás bohatá snídaně s vždy dobře naladěným, laskavým panem Pavlem D. Vyrážíme přímo z chaty, cíl je Euschelpass a Schwarzsee. Opar se postupně zvedá a ukazují se krásné výhledy do krajiny. Míjíme horský statek se stále tekoucí pitnou vodou. Naše putování provází zvonění kravských zvonců kolem se pasoucích krav. Louky jsou plné horských květů, uprostřed stezky poklekám k fialově kvetoucímu Vstavači mužskému /Orchis mascula/,j e zázrakem, že jej nikdo nepošlapal. Ani se nechce sestupovat dolů, cinkání zvonců, šum tekoucí vody, krásné výhledy, louky plné vzácných květin. Ale všichni jsme ve správný čas na správném místě a jede se do civilizace. Středověké město Gruyéres v údolí řeky Sány dalo jméno sýru Gruyére. Nachází se na kopci s výhledem do údolí. Jsme v prodejně sýrárny , přes skleněnou zeď si lze prohlédnout regály s bochníky sýra. Přesunujeme se do středověké části Gruyéres s hradem a kostelem sv. Theofila. Vznik názvu města podle historických pramenů je od grue –jeřáb. Jeřáb je heraldickým zvířetem města. Malebné městečko se stánky, obchůdky, kavárnami budí dojem trvalé poutě. Kupujeme suvenýry a dárky pro nejbližší.

Přesunujeme se do čokoládovny Cailler. Švýcarský producent čokolády se sídlem v Broc. V městě Vevey ji založil F.L. Cailler, později ji koupil Nestlé, je to nejstarší čokoládová značka ve Švýcarsku. Platíme vstupné do prohlídkového okruhu, ocitáme se v čokoládovém království. Sněz si co chceš a kolik chceš, služba ti dosype další. Přesyceni sladkostmi a s taškami nakoupených sladkostí usedáme do autobusu.

18. srpna

Po ranní MŠI SVATÉ a vydatné snídani se připravujeme na výšlap. Skupina zdatných jde od chaty, my ostatní se vezeme autobusem na parkoviště průsmyku Jaunpass. Procházkovým tempem po hřebenovce směřujeme na vrchol hory Baderhorn v Bernských Alpách mezi údolími Jaun a Simmental. Pán je milostivý, počasí nám přeje. Stojí zato se zastavit, vnímat okolní krajinu a poděkovat. Postupně nás dochází první skupina, vrchol s křížem je cíl. Usedám pod vrcholem, kolem voní alpská louka, duše je nasycena, nakrmím pak i tělo. S prvními sestupujícími se vracím zpět k autobusu, natrháme ještě kytici do vázy na večerní modlitbu.

19. srpna

Opouštíme oblast Jaunu ,autobusem se přesunujeme do Grindenwaldu a kabinovou lanovkou na Manlichen. Pak již po svých směr Kleine Scheideck. Nabízí se nám atrakce s vrtulníkem. Docházíme k vrcholu a objeví se mraky a zahalí výhled. Nespěcháme, na vrcholu se posadíme, je to chvíle modlitby. Pozvolna se otvírá výhled. Přidávám se k manželské dvojici, spolu scházíme níž a objevujeme lavičku pod vrcholem. Dáváme si oběd z batohu, panorama se úplně otvírá, krajinu ozáří slunce. Máme před sebou EIGER ,MÖNCH, JUNGFRAU. Kolem nás v oblasti EIGERTHALU se na loukách pasou krávy, cinkají zvonce. Je to až neuvěřitelné v této výšce. U lanovky si dáváme kávu, je to zážitek mít kávu v restauraci pod Eigerem. Postupně se vydáváme k zubačce, otvírá se úžasné panorama, nasvícené louky, štíty hor, plno alpských květin kolem. Plni dojmů přicházíme k zubačce a vracíme se k autobusu do Grindenwaldu. Cestou v nás doznívá dnešní den, děkuji Pánu, je milostivý. Večerní modlitbou uzavíráme den, balíme kufry, začíná poslední noc v Jaunu.

20. srpna

Je náš den odjezdu. Ráno při mši svaté se modlíme s Otcem Aloisem a Otcem Vlastimilem za šťastný návrat. Naposledy usedáme k společné bohaté snídani. Odvážíme si plno krásných vzpomínek a navázaná nová přátelství. První zastávka na cestě zpět jsou Rýnské vodopády. Jsou největší v Evropě, leží na horním toku Rýnu u obce Neuhansen am Rheinfall v severní části Švýcarska. Je slunný den, dostáváme volný čas k prohlídce místa i k odpočinku na cestě. Pohodu podpoří zmrzlina v kornoutu, v tichém úžasu stojím nad hučící vodou. Kochání jsem trošku přetáhla, již se na mě čekalo, ale ne moc.

Pokračujeme v pohodě v cestě zpět. Kostnice je německé město ležící na hranici se Švýcarskem, je největším městem na březích Bodamského jezera. Jeho historie sahá hluboko do minulosti. Založeno Kelty, bylo opevněným římským sídlem, ve středověku bylo centrem obchodu a řemesel. Od roku 585 se stalo sídlem křesťanského biskupa, na základech křesťanské baziliky vznikl gotický minster. 1414-1418 bylo dějištěm ekumenického koncilu v jehož průběhu byl odsouzen 6.7.1415 Jan Hus a o rok později Jeroným Pražský. V dnešní době je minster – velechrám biskupská katedrála. V kapli sv. Mauricia je osmiboká stavba BOŽÍHO HROBU .U vchodu je mosazná destička, místo, kde stál Jan Hus. Fotím si plastický obraz ukládání PANNY MARIE do hrobu a Nevěřícího Tomáše s Ježíšem .S modlitbou zapaluji svíčku na poděkování za čas minulý a prosbou za budoucí. Odcházím s ostatními k autobusu, přemisťujeme se trajektem na druhý břeh jezera a míříme k domovu. K spánku nás ukolébá společná modlitba.

21. srpna

Ráno jsme v Novém Jičíně. Velké poděkování- PÁN BŮH zaplať- kněžím Otci Aloisi a Otci Vlastimilovi. Hluboká poklona panu řidiči Pavlu Davidovi, nastavil cestovní laťku hodně
vysoko, vřelé díky.

 

 

Print Friendly, PDF & Email