Společenství mužů, kteří rozjímají, modlí se, otevírají Písmo a diskutují na různá témata.

V posledních létech se dosti často mluví o krizi mužství nebo o společnosti bez otců. Stává se totiž smutnou skutečností, jak mnozí mladí „ostří hoši“(kteří ostrými spíše chtějí být) trpí jakousi změkčilostí, vlivem nadbytku ženské péče. Přispívá k tomu i fakt, že velký počet mladých mužů vyrůstá bez otců. Z otce se stává spíše přítel, jeho vliv na dění v rodině i jakékoliv otcovské nároky při výchově obzvláštěsynů jsou minimální.

Zdá se také, že civilizačním vývojem trpíme více my muži než ženy. Jakýmsi novým typem hrdinství se pro nás stává workoholismus. Muži se tak stále více dostávají do pasti závislosti jediného zúženého pohledu na svět, kdy je už nic jiného nebaví, než hra o moc, postavení a peníze. Naproti tomu je povzbuzujícím zjištěním, že naštěstí přibývá i mužů, kteří si tuto past na ně nastraženou začínají více uvědomovat a hledají cesty, jak těmto velikým lžím moderní civilizace uniknout.

Také nás v našem nevelkém společenství mužů, které existuje ve farnosti více než 5 let, tyto otázky provokují k hledání odpovědí. Snažíme se je nalézt při četbě Písma, ale i v otevřené diskuzi, kdy spolu s knězem odkrýváme cesty k vlastní sebeobnově a k jakémusi procitnutí. Inspiraci nacházíme nejen při hlubším pronikání do pravd evangelia, ale také při vzájemném sdělování, nakolik se nám daří naplňovat poslání, které každý z nás máme ve vlastní rodině, v církvi i ve společnosti.

Kupodivu námětu k přemýšlení a inspiraci máme víc než dost. Dnes už jsou dostupné úvahy o mužské spiritualitě, např. kniha „Cesta divokého muže“ od Richarda Rohra, nebo od stejného autora letos vydaná kniha „Naděje proti temnotám“(putování dnešním neklidným světem se sv.Františkem). Jak tyto názvy napovídají, jsme my muži vyzýváni vykročit na cestu našeho procitnutí a duchovní obnovy. Žijeme v hmotném světě, který nejenom nás přivádí k lákadlům, požitkům a pohodlí, ale který v nás stále více zasévá pocity neklidu a prázdnoty. Je stále obtížnější, ale i nezbytnější, abychom poznali svůj duchovní střed. Jak jej ale najít. Nejspíš ho nalezneme tehdy, když budeme žít vědomě. Také my se v našem společenství mužů snažíme si lépe uvědomovat své poslání, čerpat z bohatého pramene Božího Slova a otevírat se této hnací síle našeho života.

Probouzet „divého muže“ v nás, nacházet odvahu a sílu jednat, poznat a převzít zodpovědnost za to, co nám bylo svěřeno. Společenství mužů bylo a je vždy otevřené a rádi uvítáme další zájemce z řad mužů, kteří chtějí společně s námi podobné cesty objevovat.

Kontakt